Creative Arts Therapies: Naděje pro duševní zdraví

Někdy prostě nestačí říct, jak se člověk cítí. Slova buď nenaskakují vůbec, nebo jsou prostě moc slabá. A právě v těch chvílích přichází na scénu creative arts therapies — třeba arteterapie nebo muzikoterapie. Nejde tu o to vytvořit dokonalý obraz nebo zahrát koncert pro diváky. Jde hlavně o pocit úlevy a prostor, kde se dá být sám sebou, beze strachu z hodnocení.

Fungují lépe, než byste čekali. Třeba výzkum Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 ukázal, že pravidelná arteterapie pomáhá lidem s úzkostmi víc než jen obyčejné relaxační techniky. Navíc kreativní terapie často probouzejí v lidech naději a energii, kterou už jim denní realita nedává. A co je nejlepší? Nepotřebujete žádné speciální nadání nebo talent. Stačí chuť zkusit něco jiného, trochu odvahy a otevřená mysl.

• Co jsou creative arts therapies a jak fungují
• Proč právě kreativita pomáhá duši
• Typy kreativitních terapií: arteterapie, muzikoterapie a další
• Pro koho je tato cesta vhodná a jak začít
• Praktické tipy a zajímavosti ze světa kreativních terapií

Co jsou creative arts therapies a jak fungují

Creative arts therapies představují skupinu terapeutických postupů, které využívají různé formy umění – například kresbu, hudbu, tanec nebo divadlo. Nejčastěji se setkáte s pojmy arteterapie, muzikoterapie, dramaterapie nebo tanečně-pohybová terapie. Tyto metody nejsou jen o tvoření, ale hlavně o tom, jak prostřednictvím arteterapie a dalších směrů uvolnit emoce, pochopit sám sebe a zpracovat problémy, na které běžná slova vážně nestačí.

Během sezení člověk nevyrábí "umělecké dílo" pro výstavu. Důraz je na procesech, nikoliv na výsledku. Terapie probíhá individuálně nebo ve skupině, často na klinikách, v centrech duševního zdraví, školách, nebo i v domovech seniorů. Časté je využití papíru, barev, jednoduchých hudebních nástrojů nebo pohybu. Například v arteterapii můžeš klidně malovat prsty.

• V terapii nejde o kvalitu výsledného produktu, ale o vyjádření pocitů a myšlenek.
• Práce s emocemi bývá díky kreativním aktivitám bezpečnější a snazší, než když o nich má člověk mluvit přímo.
• Výzkumy ukazují, že tyto terapie pomáhají při depresi, úzkostech, traumatu nebo i při dlouhodobém stresu.

Pro lepší představu mrkněte na několik čísel z praxe:

Kromě klasického "mluvení" terapie čím dál víc sází na kreativitu, protože uvolní bariéry a otevře nové možnosti. Hodně lidí si díky tomu uvědomí, co by je jen při klasické terapii vůbec nenapadlo.

Proč právě kreativita pomáhá duši

Mozek prostě miluje tvoření. Když se ponoříte do kreslení, modelování, zpívání nebo třeba psaní, spouští se v těle celá lavina reakcí. Klesá hladina stresového hormonu kortizolu a naopak narůstá pocit pohody a uvolnění. Řečeno jednoduše, kreativní činnost dokáže mozek na chvíli přepnout na jiné koleje a odpojit ho od každodenních starostí, což má přímý dopad na duševní zdraví.

Lékařky a psychologové často zmiňují, že už pouhých 30 minut tvoření týdně může snížit intenzitu depresí. Studie z londýnské univerzity King’s College v roce 2022 potvrdila, že účastníci arteterapie zažili zlepšení nálady a menší úzkosti už po osmi společných sezeních. Nejde ale jen o malování – kreativní terapie zahrnují i hudbu, tanec nebo práci s hlasem.

Když přijde na kreativitu, není to o dokonalosti. Spíš jde o vyjádření pocitů a myšlenek, které by jinak zůstaly někde uvnitř. V arteterapii často platí pravidlo „cesta je cíl“. To znamená, že výsledek (obraz, písnička, koláž) vlastně není tak důležitý jako samotný proces tvoření.

• Během tvoření se aktivují v mozku centra propojená s pamětí, emocemi a učením.
• Kreativní proces zlepšuje komunikaci – i bez slov se dá ledacos ukázat nebo vyjádřit.
• Kreativita podporuje odvahu zkoušet nové věci a tím posiluje psychickou odolnost.

Aby bylo úplně jasno, mrkněte na jednoduchou tabulku ze studie (King's College, 2022):

Jak vidět, nejde o domněnky, ale o konkrétní výsledky. Kreativita nabízí cestu ke zklidnění a větší vnitřní pohodě i těm, kdo si s klasickou terapií neví rady nebo hledají něco praktičtějšího. A přesně proto jsou creative arts therapies tak výjimečné.

Typy kreativitních terapií: arteterapie, muzikoterapie a další

Kreativní terapie nejsou jen výsadou galerií nebo hudebních škol. Využívají různé formy tvořivosti, aby pomohly lidem zvládat stres, pocity úzkosti nebo prostě jen vypnout hlavu. Nejčastější je arteterapie, tedy využití výtvarných aktivit jako malování, kreslení, práce s hlínou nebo koláží. Terapeut často zadá jednoduché téma, třeba „Můj vnitřní svět“ nebo „Moje bezpečné místo“. Výsledku si nikdo nevšímá kvůli estetice. Jde o to, jaký pocit během tvoření zažijete a co vám obraz nebo soška napoví o vás samotných.

Muzikoterapie zase využívá hudbu k uklidnění, sebepoznání a uvolnění emocí. Nemusíte umět hrát – často stačí si třeba zahrát na buben nebo nechat tělo reagovat na rytmus známé písničky. Často se při muzikoterapii zpívá, tančí nebo jen vnímá hudba v klidu a pohodě. Podle výzkumu Fakultní nemocnice Motol z roku 2022 se děti po muzikoterapii dokázaly lépe soustředit a měly nižší úroveň stresu ještě několik hodin po skončení sezení.

Pak tu máme dramaterapii. Hraje se na jednoduché situace, můžete si zahrát někoho úplně jiného nebo zkusit nahlédnout na své potíže z nové perspektivy. To, co by bylo těžké říct nahlas, můžete „vyslovit“ skrz divadelní roli. Tanečně-pohybová terapie spojuje jednoduchý pohyb nebo tanec s hudbou. Uvolníte tělo, ulevíte hlavě a často si uvědomíte, jak moc žijete pouze ve své mysli a na tělo zapomínáte.

• Arteterapie: kreslení, malování, práce s materiály (např. hlína, textil, papír)
• Muzikoterapie: hraní na nástroje, zpěv, poslech hudby
• Dramaterapie: práce s rolí, hraní scének, práce s příběhy
• Tanečně-pohybová terapie: volný pohyb, tanec, dechová cvičení

Odborníci doporučují zkoušet různé formy a sledovat, která vám sedne nejvíce. Nikdo vás nenutí být Picasso ani Mozart. Důležité je, že si přes kreativitu vyčistíte mysl a možná odhalíte kus svého vnitřního světa, na který v běžném režimu není prostor.

Pro koho je tato cesta vhodná a jak začít

Creative arts therapies nejsou jen pro ty, kdo už uměním žijí, ale vlastně skoro pro každého. Skvělá zpráva je, že tahle metoda může pomoct lidem napříč věkem i zkušenostmi. Podle dat Ministerstva zdravotnictví z roku 2024 v Česku využívají tyto terapie hlavně lidé léčenící se s úzkostmi, depresemi, po traumatech, děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i senioři trpící osamělostí nebo demencí.

Největší přínos mají arteterapie a jiné kreativní techniky pro ty, kdo mají problém vyjadřovat se slovy, těžko zvládají emoce nebo cítí dlouhodobý stres. Zkušenost ukazuje, že i lidé s chronickou bolestí nebo vážnými nemocemi díky uměleckému sebevyjádření zvládají svou situaci lépe.

Jak tedy začít? Nemusíte sbírat odvahu měsíce. Dá se to zvládnout i bez zkušeností:

• Vyberte si druh kreativní terapie, který vás láká (malování, hudba, tanec, drama – většina center nabízí krátký úvodní rozhovor a radu).
• Vyhledejte certifikovaného terapeuta – seznamy najdete třeba na stránkách České arteterapeutické asociace.
• Nebojte se první návštěvy – nejde o to něco předvést, ale objevit nový způsob, jak se ulevit i pochopit sám sebe.
• Pokud si chcete terapii nejdřív osahat doma, zkuste jednoduchý návrh: dejte si 15 minut na kreslení podle nálady nebo zkuste poslouchat oblíbenou písničku a k ní kreslit motivy podle pocitů.

První krok je jen o ochotě zkoušet. Ostatní přijde samo – a právě v tom tkví kouzlo kreativních terapií.

Praktické tipy a zajímavosti ze světa kreativních terapií

Ne všechno z creative arts therapies musíte zažít jen pod vedením specialisty. Hodně věcí zvládnete sami doma, bez extra vybavení a příprav. Tady je pár tipů, které opravdu fungují:

• Arteterapie: Chyťte do ruky papír a pastelky, ať už umíte kreslit nebo ne. Zkuste během deseti minut nakreslit svůj aktuální pocit. Nebo si veďte kreslící deník – slouží jako rychlý ventil stresu.
• Muzikoterapie: Zapněte oblíbenou hudbu a zkuste se na chvíli naladit jen na její rytmus. Výzkumy ukazují, že poslech vlastní oblíbené hudby několikrát týdně snižuje hladinu stresových hormonů. Pokud máte hudební nástroj, zkuste na něj jen tak pobrukovat nebo improvizovat.
• Tanečně-pohybová terapie: Nikdo vás nevidí, takže vypněte zábrany a pohybujte se podle hudby, jak chcete. Pomáhá to nejen psychice, ale i tělu – vědci potvrdili, že pravidelný tanec zlepšuje náladu a spánek.
• Dramaterapie: Napište si krátkou scénku z vlastního života nebo zahrajte sama sobě rozhovor nahlas, jako kdybyste byla postava ve filmu. I takové hraní pomáhá získat nadhled a odvahu říci věci, na které byste jinak neměla prostor.

Pokud byste si chtěli vyzkoušet skupinovou arteterapie, v Česku už běží i online kurzy, takže není nutné vyrážet do většího města. Tip – na stránkách České arteterapeutické asociace najdete ověřené odborníky i aktuální kurzy.

Ještě jedna zajímavost: v některých nemocnicích mají týmy kreativních terapeutů i pro akutní pacienty na psychiatrii. Tam pomohli třeba dětem překonat strach z lékařů nebo dospělým najít motivaci k léčbě.

Chtěli byste začít, ale bojíte se, že nemáte dost fantazie? Rozhoduje hlavně ochota to zkusit – na výsledku nezáleží, důležitý je samotný proces. Takže klidně zapněte hudbu nebo si vezměte fixy, nikdy nevíte, jak vám to zlepší den.