Některé dny stačí jeden drobný signál – malé bodnutí u srdce, tik v oku nebo rychlý pulz – a okamžitě se v hlavě zvedne lavina děsivých scénářů. „Co když mám infarkt? Co když je to rakovina? Není to nádor v hlavě?“ Znáte to? Nejste sami. Zdravotní úzkost, známá také jako hypochondrie, je mnohem běžnější, než si lidé myslí, a vůbec nezáleží na tom, kolik vám je let nebo kolikrát vám lékař už řekl, že jste v pořádku. Proč některé mozky neustále přepisují hororscenáře a jak se dá z tohoto nekonečného cyklu vymanit?
Jak zdravotní úzkost funguje a proč vzniká
Na první pohled se zdá, že zdravotní úzkost je jen přehnaný strach. Ale ona je mnohem rafinovanější. Mozek má silný pud chránit nás před nebezpečím, a když tenhle alarm narazí na trochu citlivější systém, rozjede spirálu obav: začnete pozorovat tělo, najdete podivný příznak a automaticky ho přiřadíte k nejhoršímu. Statistiky říkají, že až 6 % lidí v Česku zažívá tak silnou zdravotní úzkost, že jim výrazně ovlivňuje život. U většiny to začíná nenápadně – stačí nemoc v rodině, článek na internetu nebo stres. Někdy spouštěčem mohou být i sociální sítě, kde lidé otevřeně popisují své zdravotní potíže – a vy si všimnete, že "mám to taky...">
Podstatou je to, že mozek přecení obyčejné tělesné vjemy a vyvolá poplach tam, kde není potřeba. Je to trochu jako falešně citlivý bezpečnostní systém, který spustí alarm pokaždé, když proletí moucha kolem senzoru. Tělo na tuhle paniku reaguje – rozbuší se srdce, zpotíte se, dýcháte mělce. A čím víc sledujete sami sebe, tím víc tělo reaguje. Zamotáte se do kolotoče, kde i malá bolest zad okamžitě znamená konec světa. Přes noc se z obyčejné bolesti hlavy stane podezření na nádor.
Lékaři často mluví o "cyklu zdravotní úzkosti". Jak funguje? Něco cítíte → vyděsíte se toho → začnete googlit → najdete děsivé diagnózy → jste ještě nervóznější → tělo vyprodukuje další příznaky ze stresu → jdete na pohotovost nebo k lékaři → vyšetření je negativní, ale vy tomu moc nevěříte… a druhý den začíná všechno znovu. Tenhle cyklus vytváří neskutečné napětí v těle i v hlavě.
Jak poznat, že jde opravdu o zdravotní úzkost
Jasné vodítko zní: pokud trávíte hodiny tím, že hlídáte tělesné příznaky, neustále si měříte teplotu nebo tlak, chodíte často k lékařům, ale nikdy vás žádná pozitivní diagnóza opravdu neuklidní, asi jste v pasti zdravotní úzkosti. Mnoho studovaných případů ukazuje, že lidé se zdravotní úzkostí navštěvují doktory až pětkrát častěji než průměr. A pokud vám ani po vyšetření neuleví argument "jste v pořádku", většinou to není důkaz vaší vážné nemoci, ale toho, že váš systém vyhledává nebezpečí, i když tam není.
Na zdravotní úzkost často trpí perfekcionisté a lidé, kteří byli v dětství hodně nemocní, nebo kolem sebe zažili nějakou vážnou nemoc. Dědičnost hraje částečnou roli, ale úplně zásadní je dlouhodobé vystavení stresu a špatná schopnost zvládat nejistotu. Zajímavostí je, že zdravotní úzkost trápí jak mladé lidi, kteří mají například obavu z HIV či rakoviny, tak starší generaci – tam často dominuje strach z infarktu nebo mrtvice.
Největší dopad má ale zdravotní úzkost na kvalitu života. Statistiky z posledních let (Český statistický úřad 2024) ukazují, že u lidí se silnou zdravotní úzkostí klesá pracovní výkon až o 23 % a kvalita spánku až o 37 %. To je celkem úder, když si vezmete, že hlavním příznakem je "jen" strach.
Ukazatel | Běžná populace | Lidé se zdravotní úzkostí |
---|---|---|
Průměrný počet návštěv lékaře za rok | 4 | 19 |
Kvalita spánku (průměrné hodnocení 1-10) | 8,1 | 5,1 |
Snížení pracovní výkonnosti (%) | bez poklesu | -23 % |

Proč silná zdravotní úzkost není "rozmar" aneb mýty, kterým nevěřte
Mnoho lidí si myslí, že zdravotní úzkost je "jen přehánění" nebo "hledání pozornosti". Omyl. Jde o opravdovou, odborně popsanou úzkostnou poruchu. Moderní neurověda ukazuje, že mozek u lidí se zdravotní úzkostí pracuje jinak. Oblast zodpovědná za vyhodnocování hrozeb (amygdala) bývá nadměrně aktivní a mozkové spoje vedoucí k logickému zpracování emocí (prefrontální kortex) nestíhají tohle "alarmování" korigovat. Jinými slovy, váš mozek je v tenzi, jako by každou chvíli někdo vběhl do vašeho bytu a začal křičet o požáru… i když venku prší.
Další zčastých mýtů je ten, že "hypochondr nikdy neonemocní vážně". Jenže zdravotní úzkost nechrání před žádnou vážnou nemocí, naopak – dlouhodobý stres zvyšuje riziko civilizačních chorob. Britský výzkum z roku 2023 ukázal, že lidé, co trpí zdravotní úzkostí i nadále popisují nové a nové somatické příznaky, čímž se zvyšuje pravděpodobnost toho, že skutečnou nemoc včas přehlédnou nebo bagatelizují. Místo zklidnění si proto člověk vytváří další a další vrstvu nervozity.
Jiný mýtus říká, že "když víte, že je to úzkost, můžete to snadno zastavit". Bohužel, tak to nefunguje. Mozek bez vědomého tréninku neumí vypnout „alarm“ jen silou vůle. Je potřeba konkrétní práce na myšlenkách, těle a chování. Zdravotní úzkost není slabost! Nevolili jste si ji a nevyřešit ji prostě nejde.
Jak prolomit cyklus zdravotní úzkosti: konkrétní kroky každý den
Možná čekáte univerzální recept. Není, ale existuje pár opravdu ověřených nástrojů, které reálně pomáhají. Nejprve: uvědomte si, že zdravotní úzkost funguje jako zvyk. Nejde o to úplně se zbavit obav, ale snížit jejich sílu a změnit, jak na ně reagujeme.
- Pozor na Google efekt: Už po několika minutách googlení příznaků roste úzkost průměrně o 19 % (podle studie newyorské univerzity, 2023). Nastavte si pravidlo – když vás něco vyděsí, nic nehledám minimálně 24 hodin. Uleví se tělu i hlavě.
- Monitorujte myšlenky místo těla: Veďte si deník, kde zaznamenáte každou katastrofickou myšlenku. Sepište k ní: 1) co ji spustilo, 2) jak jsem reagoval, 3) co bych mohl udělat příště. Důležité je trénovat vědomé oddělení myšlenky od reality.
- Naplánujte "čas na obavy": Věnujte denně 20 minut obavám o zdraví – mimo tento čas si sami sobě zakažte řešit své příznaky. Funguje jako reset pozornosti.
- Vyzkoušejte techniky uzemnění: Jednoduchá dechová cvičení, například nádech na 4, výdech na 6, pomáhají dostat tělo ze stavu poplachu. I krátká chůze venku se počítá – fyzický pohyb tlumí stresové hormony v krvi.
- Odložte konec světa: Když přijde panika, napište si nejčernější scénář a vedle něj aspoň tři rozumná vysvětlení. Trénujte mozek v hledání jiných možností.
- Najděte někoho na sdílení: Když o svých obavách mluvíte, dávají menší smysl. Kamarád, rodina nebo psycholog/personal coach? Nezůstávejte v tom sami.
- Snižte návštěvy lékaře jen na skutečně vážné příznaky: Stanovte si, jaké symptomy vyžadují odpověď doktora. Na ostatní sepište seznam "čekám 48 hodin" a pokud nezmizí či se nezhorší, teprve pak kontaktujte odborníka.
Psychologové v Česku potvrzují, že už během měsíce pravidelného tréninku zvládání zdravotní úzkosti může dojít ke snížení intenzity tělesných příznaků až o třetinu. Klíčová je pravidelnost, vědomá práce s pozorností a ochota hledat nové návyky.

Kdy vyhledat pomoc a kde najít podporu
Někdy je toho prostě moc. Pokud úzkost narušuje spánek, práci nebo rodinné vztahy, vážně stojí za to vyhledat odbornou pomoc. V roce 2025 vznikla v Česku nová síť Center duševního zdraví, která poskytují konzultace i bez doporučení lékaře; některé vybrané regiony už mají i bezplatné krizové linky zaměřené přímo na zdravotní úzkosti.
Moderní terapie (např. kognitivně-behaviorální terapie, relaxační a mindfulness trénink, podpůrná skupinová setkání) mají velkou úspěšnost. Když se rozhodnete řešit zdravotní úzkost pod vedením terapeuta, můžete očekávat zlepšení už po 5-10 sezeních. Je fajn vědět, že odborníci dnes chápou rozdíl mezi klasickou hypochondrií a běžným strachem ze zdraví a přizpůsobí terapii přesně vašim potřebám.
Na internetu existují i podpůrné skupiny (například skupiny na Facebooku nebo diskuzní fóra), kde si můžete vyměnit zkušenosti. Pozor ale – vyhněte se skupinám, kde lidé jen sdílejí a dokola rozebírají příznaky. Hledejte spíš ty, které se zaměřují na zvládání a sdílení pozitivních výsledků terapie.
Napadá vás, že brát prášky je poslední možnost? Není ostuda požádat lékaře třeba o krátkodobou podporu v podobě léků proti úzkosti. Ta může pomoci roztočený kolotoč myšlenek zpomalit, zatímco si zvykáte na nové zvládací strategie. Výběr je vždy individuální a platí, že bez paralelní psychologické podpory mají léky jen dočasný efekt.
Ať držíte v ruce jakoukoli strategii, hlavní je vědět, že zdravotní úzkost je opravdová, měřitelná a řešitelná potíž. Nejste s ní sami – a skutečná cesta ven začíná tam, kde přestanete bojovat proti sobě.
Napsat komentář
Odeslat komentář