Jak se osvobodit od úzkosti z health anxiety

Stojíte před zrcadlem, dotýkáte se krku a najednou se vám srdce zastaví. Health anxiety vás znovu chytla. Nejde o běžnou bolest hlavy. Nejde o přechodný zápal. To je něco většího. Něco smrtelného. Možná rakovina. Možná mrtvice. Možná něco, co vás zničí za týden. A teď už nemůžete přestat přemýšlet. Přemýšlíte o každém zápale, každém kýchnutí, každém mravenčení. Každý příznak se proměňuje v hrozbu. Každá věta z lékařského článku vás přiměje k tomu, abyste si zavolali na urgentní příjem.

Nejste jediný. V Česku se odhaduje, že až 5 % dospělých trpí přehnanou úzkostí z nemoci - a většina z nich si to neuvědomuje jako poruchu. Myslí si, že jsou jen opatrní. Nebo zodpovědní. Ale když se vám někdy stane, že jste se v noci probudili kvůli bolesti v prsou, která trvala 47 sekund, a hned jste si zavolali na záchranáře, nebo když jste se před návštěvou lékaře připravovali jako na operaci, i když jste měli jen nachlazení - pak to už není opatrnost. To je úzkost.

Co je health anxiety skutečně?

Health anxiety, nebo také hypochondrie, není jen „mít strach z nemoci“. Je to trvalý, narušující život přesvědčení, že máte vážnou nemoc, i když lékaři opakovaně říkají, že jste zdraví. Tělo vám posílá běžné signály - bolest hlavy, zrychlený tep, únava - ale váš mozek je přepisuje jako signály smrti. Věříte, že každý nepříjemný pocit je důkazem neviditelného zločince uvnitř vás.

Nejde o vymyšlené příznaky. Nejde o falešné diagnózy. Pocity jsou skutečné. Ale jejich význam je zkreslený. To je jako kdybyste slyšeli šum v kabelu a okamžitě si mysleli, že se domov zapálil. Zvuk je tam. Ale neznamená to, co si myslíte.

Proč to vůbec vzniká?

Nejčastěji to začíná něčím jednoduchým. Možná jste někdy přišli o blízkou osobu kvůli náhlé nemoci. Možná jste někdy viděli, jak někdo zemřel na nemoc, která se zdála neškodná. Možná jste děti, které se naučily, že tělo je nebezpečné - když jste se měli na něco zeptat, dostali jste odpověď: „Nech to, to je špatné.“

Možná jste četli příběhy o lidích, kteří „přežili“ rakovinu jen proto, že „včas zjistili“. A teď se snažíte být jako ti lidé. Ale místo toho, abyste byli včas, jste vždycky o krok předem. Vždycky předpokládáte nejhorší. A vaše mozek se učí: když se cítíte špatně, musí to být něco závažného. A tak se vás to naučí hledat hrozbu tam, kde není.

Co děláte, když to začne ovládat život?

Ve většině případů děláte něco z tohoto seznamu - a všechny tyto věci vás jen zatvrďují v úzkosti:

• Neustále hledáte příznaky na internetu - každá změna v těle se stává „potvrzením“
• Opakovaně navštěvujete lékaře, i když vám řekli, že jste zdraví
• Neustále se měříte - teplota, krevní tlak, pulz - a každá hodnota je „důkaz“
• Vyhněte se místům, kde byste se mohli nemocně stať - nemocnice, lékárny, výstavy o zdraví
• Chcete, aby vás někdo „potvrdil“, že jste zdravý - a když to někdo neřekne, znamená to, že vás lže

Tyto věci vám dají dojem kontroly. Ale ve skutečnosti vás jen zatýkají do kruhu. Každá návštěva lékaře, každý vyhledávání, každá kontrola - to je jako kdybyste dali do ohně papír s nápisem „Jsem zdravý“. A pak jste překvapení, že papír hoří.

Jak se od toho osvobodit?

Nejde o to, abyste přestali cítit tělesné pocity. To byste nemohli. Tělo vám posílá signály všude. Nejde ani o to, abyste přestali být opatrní. To je dobré. Nejde o to, abyste přestali věřit lékařům. To je důležité. Ale jde o to, abyste přestali věřit svému vnitřnímu hlasu, který vám říká: „To je závažné.“

Zde je první krok, který funguje - a funguje i pro ty, kteří už všechno vyzkoušeli:

1. Přestanete vyhledávat příznaky. Zablokujte si webové stránky o nemocích na telefonu. Nastavte si výstrahu, že pokud se podíváte na „symptomy rakoviny“, vás to bude stát 10 minut klidu. Vezměte si papír a napište: „Když se cítím špatně, neznamená to, že jsem nemocný.“ Přečtěte si to pětkrát denně.
2. Přestanete se měřit. Pokud máte doma termometr, krevní tlak, nebo pulzometr - zabalte je do krabice a schovejte je. Necháte je tam až na případ, kdy vás skutečně něco trápí - ne když jen cítíte, že byste měli.
3. Přestanete hledat potvrzení. Když vás někdo zeptá, jak se máte, neříkejte: „Myslím, že mám něco špatného.“ Řekněte: „Cítím se trochu unavený.“ Nebo: „Něco mě trochu trápí.“ Nechte ostatní věřit, že jste zdraví. A počkejte, co se stane, když to nebudete kontrolovat.
4. Přijměte nejistotu. Zdraví není věda s jednoznačnými odpověďmi. Dokonce i lékaři neví vždy. A to je v pořádku. Nejste vinen, že nevíte. Nejste slabý, že nejste jistý. Jste člověk. A lidé nevědí všechno. A to je normální.

Největší překážka je přesvědčení, že když přestanete hledat hrozbu, něco vás zničí. Ale to není pravda. Když přestanete hledat, začnete vidět. Začnete vnímat, že tělo je silné. Začnete vnímat, že vaše mysl vás lže. A začnete si uvědomovat, že většina těchto příznaků je jen následek stresu - ne nemoci.

Co když se to nezlepší?

Pokud jste se snažili tyto kroky, ale úzkost vás stále drží - nevadí. Nejste ztracený. Existuje léčba, která funguje u 80 % lidí - kognitivně-behaviorální terapie (KBT). To není něco, co vás „napraví“. Je to jako učení se novému jazyku. Vaše mysl se naučí jinak překládat tělesné pocity. Místo „to je rakovina“ začne říkat: „to je stres“ nebo „to je normální“.

V Česku se KBT poskytuje i ve veřejných zdravotnických zařízeních. Stačí se obrátit na svého praktického lékaře a říct: „Mám úzkost z nemoci a potřebuji terapii.“ Neříkejte: „Mám hypochondrii.“ Řekněte: „Mám přehnanou starost o zdraví.“ To je přesnější a lékaři to poznají.

Někteří lidé se cítí hanbou. Myslí si, že je to „blbost“. Ale to není blbost. Je to vážná porucha, která zničí život - stejně jako deprese nebo úzkost. Jenže se projevuje jinak. A to, že se s ní nesetkáte v televizi, neznamená, že neexistuje.

Co se stane, když se osvobodíte?

Když přestanete být vězněm svého vlastního mozkového algoritmu, začnete žít jinak. Začnete cítit, jak se tělo opravdu cítí - ne jak si myslíte, že by se mělo cítit. Začnete spát klidněji. Začnete mít čas na kamarády. Začnete cítit radost z malých věcí - z kávy ráno, z slunce na obličeji, z hovoru s rodiči.

Nejste nemocný. Nejste v nebezpečí. Jste člověk, který se naučil přehánět. A teď se můžete naučit přestat.

Nemusíte být zdravý všude a vždy. Jen potřebujete být v klidu s tím, že jste zdravý teď. A to stačí.