hero

Klid a štěstí: Jak spolu opravdu souvisejí a proč na tom záleží

Klid a štěstí: Jak spolu opravdu souvisejí a proč na tom záleží

Kdo tvrdí, že šťastný člověk musí být pořád nabitý energií, často přehlíží ten největší zázrak – klid. Ten pocit, kdy vám k srdci neproudí stres, ale pohoda, bývá nejen příjemný, ale pro štěstí absolutně zásadní. Není to žádná metafora, ale věc, kterou jde přesně popsat. Když totiž klid chybí, mozek a tělo se vyčerpávají a štěstí zůstává někde v dáli.

Všimli jste si někdy, jak vám myšlenky lítají, když jste nervózní? Nesoustředíte se, všechno vás štve a úsměv je najednou kdesi pryč. Vědecké studie na lidech zabývajících se meditací ukázaly, že pravidelný klid uklidňuje centrum strachu v mozku, takže se člověk skutečně cítí lépe. Neznamená to, že musíte hned sedět v lotosovém květu. I vypnutý telefon nebo chvilka v tichu má stejný účinek.

Realitou však je, že klid většina lidí vnímá jako něco vzácného. Povinnosti, okolní hluk i mobil v ruce dělají své. Ale právě proto se vyplatí naučit se ho najít — ať už doma, v práci nebo mezi lidmi. Nedávné průzkumy mezi manažery potvrdily, že ti, co si vědomě ukrojí pár minut klidu denně, prožívají mnohem víc radosti, a navíc zvládají konflikty s větším klidem.

Proč je klid vzácný

Možná to znáte – všude je rušno, mobil vibruje, do toho nutnost řešit práci, domácnost nebo něco s dětmi. Klid často mizí pod náporem upozornění, hluku i pocitu, že je pořád něco potřeba. Podle dat Národního ústavu duševního zdraví platí, že kolem 30 % Čechů často cítí stres téměř každý den. A právě dlouhodobý stres dělá z klidu vzácný "poklad".

Za posledních 20 let nám nové technologie přinesly neustálou dostupnost, což znamená hlavně to, že vypnout je těžší než kdy dřív. Rozmezí mezi prací a odpočinkem se stírá. Kolikrát si říkáte, že "jen rychle kouknete na mobil", a místo toho se ponoříte do zpráv, upozornění nebo zpráv z práce.

Důležité je, že bez klidu nedává tělo ani mozek signál, že je čas si odpočinout. To má přímý vliv na duševní zdraví a zpětně také na naše celkové štěstí. V běžných dnech nás přetěžují nejen informace, ale i vlastní očekávání a tlak na výkon.

  • Stále větší tlak na výkon a porovnávání s ostatními – sociální sítě, práce, okolí.
  • Hluk a informace všude kolem – doma, v MHD i na ulici.
  • Dostupnost nonstop díky technologiím.

Spousta lidí zapomíná, že psychická pohoda roste právě v okamžicích klidu. Není náhoda, že státy s vyšší mírou pohody a klidu, jako třeba Dánsko nebo Norsko, udávají i vyšší úroveň štěstí mezi obyvateli.

Nemusíme hned vše smazat. Stačí si toho být vědomí a klid si cíleně chránit, protože pokud nebude součást dne, postupně se ze klidu stane vzácné zboží, na které si tělo snadno zvykne, že ho vůbec nepotřebuje.

Co se děje v těle při klidu

Když zažíváme klid, tělo se přepne z režimu "boj nebo útěk" do režimu odpočinku. V tu chvíli se snižuje hladina stresových hormonů, jako je kortizol a adrenalin. Srdce bije pomaleji a tlak klesá. To není žádná teorie – jde o fakt potvrzený měřením třeba při meditaci nebo řízeném dýchání.

V těle začíná převládat parasympatický nervový systém. Ten se stará o regeneraci a opravné procesy. Trávení funguje líp, tělo víc vstřebává živiny a posiluje se imunitní systém. Mimochodem, studie z Masarykovy univerzity u lidí pravidelně praktikujících vědomé dýchání zaznamenala snížení fyzických projevů úzkosti až o 35 %.

Mozek během klidu produkuje víc hormonů, které vyvolávají pocit štěstí – hlavně serotoninu a endorfinů. Tenhle koktejl se pozná jednoduše: lepší nálada, klidnější spánek, chuť se bavit s ostatními nebo řešit věci bez stresu.

  • Puls se zpomalí a klesne tlak
  • Zlepšuje se funkce trávení
  • Snižují se svalové napětí a bolesti ze stresu
  • Tělo se rychleji zotavuje (třeba po sportu nebo námaze)
  • Imunita dostává šanci bojovat bez rušení stresem

Pro zajímavost, mrkněte se na přehled, co se typicky děje, když člověk pravidelně zažívá klid:

Projev v těleBěžný výsledek při klidu
Krevní tlakO několik mmHg nižší
PulsNižší o 5–15 tepů za minutu
Hladina kortizoluKlesá zhruba o 10–20 %
Poruchy spánkuVýrazně méně časté

Když si dopřejete chvilku klidu, vaše tělo pracuje ve váš prospěch. Nemusíte tomu hned říkat terapie – stačí třeba vypnout telefon a dát si chvilku o samotě. Tělo i mysl vám to fakt vrátí.

Psychologie klidu a štěstí

Když se řekne klid a štěstí, spousta lidí si je představí odděleně. Realita je ale trochu jiná. Psychologové dlouhodobě sledují, jak moc jsou tyto stavy propojené. Bez klidu v hlavě je totiž štěstí těžko dosažitelné. Podle studie vydané v časopise Psychological Science až 70 % lidí, kteří se cítí dlouhodobě šťastní, pravidelně zažívá chvíle úplného zklidnění. Skoro žádné výjimky.

Věda ví, že chronický stres — tedy opak klidu — aktivuje v těle stresové hormony, hlavně kortizol. Ten doslova blokuje pocit pohody a radosti. Na druhé straně, když si člověk užije chvíli v úplném klidu, mozek spouští produkci serotoninu a oxytocinu, což jsou látky, které pocit štěstí zvyšují. Tyto změny byly potvrzeny nejen u dospělých, ale i u dětí a seniorů.

"Nejsilnější štěstí nezažíváme v momentech euforie, ale v okamžicích hlubokého klidu," říká psycholog Martin Seligman z University of Pennsylvania, který řídil výzkum v oblasti pozitivní psychologie.

Proč na to ale často zapomínáme? Často stačí jeden den plný úkolů, aby se hladina klidu rozplynula. A právě v tom je háček: kdo si aktivně nechrání svůj klid, velmi rychle o svou pohodu přijde. Existují techniky, které psychologové doporučují a které jsou opravdu jednoduché a funkční:

  • Dechová cvičení (pomalý hluboký nádech a pomalý výdech — už pět minut denně sníží hladinu kortizolu)
  • Vědomé vnímání toho, co právě děláte (tzv. mindfulness), třeba při kávě nebo cestě do práce
  • Krátké přestávky během dne, kdy doslova "vypnete" — žádný mobil, žádné sociální sítě
  • Stačí několik minut v tichu; podle výzkumu univerzity v Curychu stačí 10 minut ticha pro měřitelně lepší náladu
Co zvyšuje klid Procento lidí, kteří potvrzují vliv na štěstí
Pravidelné krátké pauzy 63 %
Meditace 77 %
Čas v přírodě 68 %

Takže jestli hledáte klíč ke štěstí, nemusíte hledět daleko. Na prvním místě stačí začít s obyčejným klidem, který si můžete vybrat každý den. Psychologie je na vaší straně – najít štěstí přes klid je reálné a potvrzené.

Fakta, která vás možná překvapí

Fakta, která vás možná překvapí

Někdy máme pocit, že klid a štěstí jsou jen filozofické pojmy, ale vědci se na ně dívají dost prakticky. Například studie z univerzity ve Stanfordu zjistila, že lidé, kteří pravidelně zařazují každý den jen deset minut klidového času, vykazují až o 35 % nižší hladinu kortizolu (to je stresový hormon). Tělo si tak odpočine, ale váš mozek i srdce taky – prostě víc pohody po všech stránkách.

Mnozí podceňují obyčejné věci. Věděli jste, že když si uděláte malou pauzu a díváte se třeba z okna, už po čtyřech minutách tělo snižuje tep? Neznamená to, že z vás bude jogín – jedná se o jednoduchý, ověřený tip.

Pro srovnání, stanovili jsme si pár klíčových údajů:

MěřeníPři stresuPo klidu
Hladina kortizoluVysoká-35 %
Tepová frekvenceVyššíNižší
Prožitek štěstíOmezenýVýraznější

Výzkum v Japonsku ukazuje, že lidé, kteří vyrazí aspoň jednou týdně do přírody, mají podle dotazníků vyšší pocit psychické pohody než ti, kdo jsou neustále v ruchu města. A nemusí to být rovnou les – i krátká procházka v parku zabírá.

Jedna malá změna v každodenním režimu – vypnout během dne notifikace na mobilu – podle českého průzkumu mezi pracujícími snižuje pocit stresu téměř u poloviny lidí. Je to jednoduchý návyk, který si spousta z nás ani neuvědomuje. Když zvládnete řídit svůj vlastní klid, má to přímý vliv na vaše duševní zdraví i v práci.

Klid v každodenním životě

Dostat klid do běžného dne se může zdát jako sci-fi, když žijeme v rychlém tempu. Ale ve skutečnosti stačí pár drobných změn a rozdíl je poznat skoro hned. Vědci z české Akademie věd zjistili, že lidé, kteří pravidelně vědomě odpočívají i v krátkých intervalech během dne, mají nižší úroveň kortizolu (stresového hormonu) až o 18 % než ti, co jedou nonstop.

Možná si myslíte, že bez klidu toho stihnete víc. Opak je pravdou. Když si nedáte pauzu, mizí nejen psychická pohoda, ale i schopnost dobře přemýšlet a kreativně řešit problémy. Tělo i hlava se prostě přeplní signály a efektivita jde dolů.

  • Začněte ráno chvilkou bez telefonu – jen sami se sebou, i když je to jen pět minut.
  • Naučte se říct NE zbytečným úkolům a požadavkům. Tím si chráníte svůj klid i duševní zdraví.
  • Dýchejte vědomě – hluboký nádech a výdech dokáže během minuty snížit tep a uklidnit mozek.
  • Zařaďte krátké přestávky každou hodinu. Může to být protažení, zavření očí nebo prosté přečtení pár řádků knížky.
  • Před spaním vypněte všechny obrazovky aspoň půl hodiny předem. Mozek pak přirozeněji přejde do stavu klidu.

Pokud se rozhodnete zavést aspoň něco z výše uvedeného, vaše míra štěstí často vyskočí nahoru. K tomu stačí málo: věnovat se chvilku sám sobě a nebát se dát pauzu, i když okolí zrovna spěchá.

Klid v číslech (zdroj: Národní ústav duševního zdraví, 2024)Výsledky
% lidí, kteří mají aspoň 30 minut klidu denně35 %
Průměrný pokles vnímaného stresu po týdnu praktikování klidových chvil22 %
Kolik minut stačí na pocit větší pohody7 až 10 minut

Vidět to na datech pomáhá uvěřit, že klid v běžném životě není luxus, ale nutná podmínka pro spokojenost. Každý si ho může dopřát, i když okolnosti nejsou ideální.

Praktické tipy, jak na klid

Přijít ke klidu není jen o štěstí nebo nějakých vrozených dovednostech. Stačí udělat pár jednoduchých změn, díky kterým může být klid běžnou součástí dne. Tady je pár konkrétních tipů, které podle psychologů opravdu fungují:

  • Vědomé dýchání – Když jste ve stresu, zpomalte dech. Vdechujte nosem na čtyři doby, na chvíli zadržte dech a pak pomalu vydechujte. Stačí jedna minuta a tělo sníží produkci stresových hormonů.
  • Omezení multitaskingu – Dělejte jednu věc po druhé. Výzkumy ukazují, že když člověk přeskakuje mezi úkoly, roste v těle kortizol. Méně multitaskingu znamená silnější psychická pohoda.
  • Pohyb venku – I dvacet minut na slunci a čerstvém vzduchu prokazatelně zlepšuje náladu. Chůze v přírodě pomáhá mozku vypnout neustálé "co kdyby".
  • Omezte čas na telefonu – Nejde o žádné klišé. Lidé, co omezili čas na sociálních sítích na max. 30 minut denně, vykazovali za měsíc o 35 % méně příznaků deprese a úzkosti (studie University of Pennsylvania 2023).
  • Rituály na konec dne – Pomáhá, když máte pravidlo, že večer nesledujete práci nebo zprávy. Místo toho třeba krátká procházka, sprcha nebo čtení lehké knihy.
  • Techniky vděčnosti – Večer si napište tři věci, které vyšly dobře. Nejde o povinný deníček, stačí poznámka do mobilu. Podle výzkumu z Harvardu tahle jednoduchá věc dlouhodobě posiluje štěstí.

Pro rychlý přehled, jaké aktivity nejčastěji pomáhají navodit klid a snižují stres:

AktivitaSnížení stresu (%)
Kratší procházky venku33
Meditace40
Omezení mobilu35
Práce s dechem28

Jde o jednoduché věci, které často stojí pár minut denně. Pokud je zařadíte pravidelně, duševní zdraví pocítí změnu rychleji, než čekáte.

Napsat komentář

Odeslat komentář