Léčivá síla umění: Co je kreativní umělecká terapie a jak pomáhá duševnímu zdraví

Stojíte před zrcadlem a nevíte, co říct. Srdce vám tlouče, hlava je plná myšlenek, které se nechcejí zastavit. Nemáte slova, ale cítíte, že něco vás tláčí zevnitř. Většina lidí hledá řešení v slovech - v rozhovorech, v knihách, v terapiích, kde se musíte vyjádřit. Ale co když slova nestačí? Co když bolest je příliš hluboká, příliš stará, nebo příliš smutná na to, aby se dala říct?

Umění nemá potřebu slov

Kreativní umělecká terapie není o tom, abyste se stali umělci. Není o tom, jestli je váš obraz hezký nebo jak dobře hrajete na kytaru. Je to o tom, abyste se nechali vést tím, co vás nutí vytvářet. Kreslení, malování, tvoření z hlíny, pohyb, hra na nástroj, psaní básní - všechno to je jazyk, který nevyžaduje překlad. Když nemůžete říct, že se cítíte ztracení, můžete namalovat černou skvrnu, která vám připomíná, jak se cítíte. Když nemůžete říct, že jste naštvaní, můžete narážet na hliněnou kouli, dokud se nezmění v něco, co vypadá jako váš hněv. Když nemůžete říct, že jste smutní, můžete zahrát na klavír píseň, která zní jako pláč.

Tato terapie funguje, protože mozek nezpracovává emoce jen přes slova. Emoce se ukládají v těle, v pohybech, v dechu, v napětí v ramenou. Když se s těmito emocemi setkáte prostřednictvím umění, vaše tělo a mozek začnou komunikovat jiným způsobem. Výzkumy z Harvard Medical School ukazují, že lidé, kteří pravidelně vytvářejí umění během terapie, mají nižší úroveň kortizolu - hlavního stresového hormonu - o 25 až 40 % po jen několika sezeních. Není to magie. Je to neurologie.

Co se skrývá za těmito terapiemi?

Kreativní umělecká terapie není jedna věc. Je to skupina metod, které využívají různé umělecké formy k podpoře duševního zdraví. Každá z nich má svůj způsob, jak se dostat k tomu, co je uvnitř.

• Malování a kreslení - umožňují vyjádřit emoce, které se nedají popsat slovy. Když se člověk ptá: „Co se stalo?“, může odpovědět obrazem - černými čarami, krvavě červenými skvrnami, nebo tichým modrým mořem.
• Hudební terapie - používá hudbu k vyrovnání emocí. Někdo hraje na bicí, aby vypustil agresi, někdo poslouchá klavír, aby se uklidnil. Studie z University of Jyväskylä ukázaly, že lidé s úzkostnými poruchami, kteří pravidelně hrají na nástroj, mají lepší schopnost regulovat své emoce o 30 % více než ti, kteří to nedělají.
• Tanečně-pohybová terapie - tělo mluví, i když ústa mlčí. Pohyb může odhalit napětí, které jste si předtím nevšimli. Když se někdo pohybuje volně, bez předepsaných kroků, jeho tělo začíná vyprávět příběh, který slova nezvládla.
• Teatrální terapie - hraní rolí umožňuje vyzkoušet jiné pohledy na svůj život. Když si člověk zahraje roli svého vlastního dítěte nebo svého vnitřního kritika, začíná chápat, proč se cítí tak, jak se cítí.
• Psaní a literární terapie - i když se to zdá jako slova, je to jiný druh slov. Píše se ne pro někoho jiného, ale pro sebe. Když napíšete dopis člověku, který vás zranil, ale jej neodešlete, můžete začít uzdravit.

Tyto metody se používají u lidí s úzkostí, depresí, PTSD, autistickými spektrálními poruchami, demencí, i u dětí, které prožily traumata. Není to „alternativní“ léčba. Je to léčba, která funguje tam, kde slova selhaly.

Proč to funguje? Věda za tím

Nejde jen o „cítil jsem se lépe“. Je to věda. Když vytváříte umění, váš mozek aktivuje několik klíčových oblastí najednou.

• Přední kůra - zodpovědná za plánování a rozhodování - se uvolňuje, když se nezaměřujete na „správnou odpověď“.
• Amygdala - centrum strachu - se uklidňuje, když se emoce převádí na tvar, barvu nebo tón.
• Střední mozek - centrum odměny - uvolňuje dopamin, když dokončíte něco, co jste vytvořili. To je důvod, proč se lidé cítí lépe, i když výsledek není „krásný“.

Když jste v terapii a kreslíte, vaše tělo se přepíná z režimu „boj nebo útěk“ do režimu „klid a vytváření“. To je přesně to, co potřebujete, když trpíte úzkostí nebo depresí. Nejde o to, abyste něco vymysleli. Jde o to, abyste něco vytvořili - bez kritiky, bez srovnávání, bez toho, aby to někdo hodnotil.

Kdo to může vyzkoušet?

Nikdo vás neptá, jestli jste „talentovaný“. Není třeba mít vzdělání v umění. Není třeba mít nástroj. Není třeba mít čas na hodiny. Stačí pár minut. Stačí tužka a papír. Stačí když si najdete pár minut, kdy nikdo neříká, co máte dělat.

Kreativní terapie je pro každého, kdo:

• se cítí přetížený a neví, jak se vyjádřit
• prožil zranění, které se nedá promluvit
• má problémy s komunikací - děti, lidé s autismem, stáří
• trpí chronickou bolestí a hledá způsob, jak se vypořádat s emocemi kolem ní
• prostě potřebuje místo, kde se může cítit bez hodnocení

Některé nemocnice, školy a centra pro duševní zdraví už kreativní terapie nabízejí. V Česku je to stále méně běžné než v USA nebo Velké Británii, ale postupně se to mění. Pokud nemáte přístup k terapeutovi, můžete začít doma. Kup si barvy, nákresník, nahrávej si hudbu, která vás pohladí, a prostě nech si vytvářet. Neříkej si: „To není umění.“ Řekni si: „To je moje pravda.“

Co dělat, když se cítíte ztraceně?

Někdy je těžké začít. Můžete se cítit hloupě, když kreslíte. Můžete si říct: „Tohle je blbost.“ To je normální. První krok je vždy nejtěžší.

Zkuste tohle:

1. Vezměte si papír a tužku.
2. Zavřete oči a několik sekund dýcháte hluboce.
3. Neříkejte si, co máte nakreslit. Jen nechte ruku pohybovat se podle toho, co cítíte.
4. Neříkejte si, jestli je to hezké. Neříkejte si, jestli to má smysl.
5. Po pěti minutách se podívejte na to, co jste nakreslili. Co vám to říká? Co se vám v něm chce říct?

Není třeba to vysvětlovat nikomu. Necháte to tam. Jako záznam. Jako stopu. Jako hlas, který jste si dovolili vyslechnout.

Když slova selhají, umění mluví

Kreativní umělecká terapie není způsob, jak se stát umělcem. Je to způsob, jak se stát sebou. Když nemůžete říct, že jste smutní, můžete namalovat dešťovou kapku. Když nemůžete říct, že jste vyčerpaní, můžete zahrát na kytaru tón, který zní jako váš dech. Když nemůžete říct, že jste ztracení, můžete vytvořit kus hlíny, který je nepravidelný, neúplný - a přesto celý.

Nejde o to, jestli je to krásné. Jde o to, jestli je to vaše. A to je všechno, co potřebujete, abyste začali uzdravovat.