Arteterapie a kreativní léčba: Jak kreativní umění pomáhá duševnímu zdraví

Ne každý problém v životě má řešení skryté ve slovech. Někdy člověk ztrácí dech mezi větami nebo neví najít ta správná slova. Ale kde slova nestačí, nastupují k barvám, tvarům, zvukům nebo pohybu jiné lidské dovednosti. Třeba malba, modelování, tanec či hudba. Tohle je svět kreativních terapií. I když si většina lidí představí umělce se stojanem u okna, ve skutečnosti nepotřebujete žádné výtvarné nadání ani zkušenosti. Studie z roku 2023 v časopise Frontiers in Psychology změřila, že už 45 minut kreslení může snížit hladinu kortizolu – stresového hormonu a lidé se po umělecké aktivitě cítili uvolněnější a sebevědomější. To není detail, který by se dal přehlédnout.

Co přesně jsou kreativní terapie?

Kreativní terapie, někdy zkráceně arteterapie, využívají tvoření – ať už jde o kresbu, malbu, hudbu, tanec, psaní, drama nebo keramiku. Podstatou je vytvářet prostor, kde se dá pracovat jinak než jen skrze myšlenky či slova. Kreativní terapeut není lektor kurzu malby, ale citlivý průvodce, který pomáhá najít v tvoření cestu, jak vyjádřit pocity, bolest, radost i vztek. V Česku je asi 550 certifikovaných arteterapeutů. Metody arteterapie se rozvíjejí už od 40. let minulého století s kořeny v psychiatrických léčebnách, kde se zjistilo, že společné malování nebo modelování pomáhá pacientům lépe zvládat úzkosti a depresi. Dnes se kreativní terapie uplatní v nemocnicích, hospicech, školách, v terapii závislostí, u lidí s autismem, srozumitelně i v komunitních centrech. Průběh se liší – někde se tvoří ve skupině, někde individuálně, někdo maluje nebo píše sám pro sebe, jiný s terapeutem v páru. Mnoho druhů arteterapie funguje bez plánování výsledku: jde o proces, ne produkt. Také se často pracuje s pohybem (tanečně-pohybová terapie), zvukem (muzikoterapie) nebo s dramatem (dramaterapie).

Jak kreativní terapie ovlivňují mozek a tělo?

Když něco tvoříte, ve skutečnosti stimulujete řadu oblastí v mozku. Skenování z roku 2022 z University College London při malování ukázala aktivaci oblastí spojených s motivací, uvolněním a zpracováním emocí. Když člověk tvoří, tělo zvyšuje hladinu dopaminu, takzvaného hormonu dobré nálady. Kreativní proces snižuje napětí v těle, protože ruce i mysl zabírá tvůrčí činnost, což odvádí pozornost od vnitřních konfliktů nebo obav. Štěstím je, že tohle všechno funguje na všechny věkové skupiny. Průzkumy ve Skandinávii dokládají, že děti, které pravidelně malují, jsou méně úzkostné a lépe řeší konflikty. U seniorů tvoření napomáhá udržet mozek „v kondici“ a snižuje riziko deprese. Výzkum z Německa z roku 2020 měřil efekt hudební terapie u pacientů s chronickou bolestí a zjistil snížení bolesti až o 26 %. Nejde tedy jen o pocity – tvoření opravdu mění biochemii našeho těla a ovlivňuje vnímání bolesti i náladu. Velký význam má také pocit úspěchu při dokončení nějakého díla, což podporuje sebevědomí a chuť žít aktivněji.

Hlavní typy a techniky kreativních terapií

O arteterapii lidé nejčastěji slyší ve spojení s výtvarným uměním – jednoduché kreslení pastelkou, malování akvarelem nebo koláže je dostupné všem. V ateliérech, komunitních dílnách nebo ve školách se využívá také keramika, mozaika, práce s textilem, modelování z hlíny, linoryt. V praxi terapeutů fungují i méně známé techniky – třeba práce se zrcadlem, autoportréty nebo výtvarné deníky. Muzikoterapie není jen o poslechu hudby. Hraje se na bubínky, jednoduché perkuse, nahrává se vlastní hlas, využívá se ticho i improvizace. Podle studie z roku 2021 zveřejněné v British Journal of Music Therapy se u osob s úzkostmi prokázal pokles úzkostného napětí až o 30 %. Tanečně-pohybová terapie propojuje tělo a emoce – tanec bez pravidel nebo jednoduché opakující se pohyby (jemné houpání, mávání rukama) uvolňují stres, pomáhají od pročítání se v hlavě k pocitu „že jsem tady a teď dodýchnu“. Dramaterapie staví na rolových hrách, příbězích, improvizaci, může pomoci překonat stydlivost nebo osvobodit emoce. Biblioterapie využívá četbu a tvůrčí psaní k vnitřnímu růstu – psaní deníku, dopis, pohádka, povídka, básnické hry. Vždy je princip stejný: tvoření je nástroj, ne cíl samotný.

Tipy, jak začít s arteterapií i doma

Nenajdete na stole štos uměleckých potřeb? Nevadí! Postačí obyčejná tužka, pastelky, papír, možná kousek hlíny. Klíč je v procesu, ne v „uměleckosti“ výsledku. Tady jsou moje osvědčené tipy, jak se do kreativní terapie pustit na vlastní pěst:

• Nastavte si čas, kdy vás nikdo nebude rušit. Klidně dvacet minut, hlavně pravidelně.
• Nemějte plán ani konkrétní představu. Ať tělo nebo ruce dělají cokoli spontánně, nechte mysl věnovat se jen barvám, tvarům nebo zvukům.
• Nepište ani nemalujte pro někoho – je to jen a jen vaše vnitřní a svobodná hra.
• Zkuste „kreslení poslepu“ – zavřete oči, pohybujte tužkou po papíře a až otevřete oči, zkuste si říct, co v obrázku vidíte.
• Pusťte si písničku a jen „nechte tělo mluvit“. Pohupujte se do rytmu, tančete, vybijte ze sebe energii a sledujte, co to s vámi dělá.
• Do deníku si zapisujte nápady, sny nebo pocity. Nehodnoťte je, jen je tam pošlete. Psaní rukou má lepší účinek než psaní do telefonu.
• Pokud máte rádi příběhy, zkuste „komiksový deník“ – namalujte jeden panel na každý den a k němu jednu větu.
• Sdílejte tvoření s někým, komu věříte. Kouzlo skupiny má vlastní sílu.

Pokud budete chtít, řada komunitních center nebo knihoven pořádá skupinové dílny nebo workshopy s arteterapií. Někdy stačí zapsat se na jednu „ochutnávku“ a člověk sám pozná, co mu bude opravdu vyhovovat. Síla spontaneity a nedokonalosti je hlavní tromf – nejde o výsledek, ale o vnitřní uvolnění.

Kreativní terapie v praxi a proč stojí za zkoušku

Lidé, kteří zkusili kreativu „na recept“, si často odnášejí zkušenost mnohem silnější než z běžné konverzace. Například ženy po porodu, které bojovaly s pocity ztráty kontroly, popisují arteterapii jako bezpečný prostor, kde pochopily i těžko vyslovitelné úzkosti. Studenti bojující se stresem při zkouškách stále častěji sahají po psaní deníku nebo tvorbě vizuálních map, aby dokázali vystoupit z chaosu v hlavě. Lidé s chronickou bolestí nebo v dlouhodobé léčbě mají možnost přesunout pozornost od bolestí k tomu, co jde ovlivnit – třeba malováním, zpěvem, pohybem nebo tvůrčím úkolem s terapeutem. V Německu začali minulý rok zařazovat arteterapii přímo do standardní onkologické péče, protože pacienti vykazují nižší úroveň deprese a větší naději na zvládnutí léčby. Tři ze čtyř účastníků v pilotním programu pocítili výrazné zlepšení v zaznamenávání pozitivních chvil během dne. Je super začít s jednoduchou tužkou a malováním kruhů nebo spirál. Pokud se člověk necítí ve společnosti lidí dobře, může začít s videokurzem nebo podcastem o arteterapii v pohodlí domova. Když opadne počáteční ostych, navštěvuje mnoho lidí specializované ateliéry, kde pod vedením terapeuta objevují další metody. Stačí jen mít chuť a otevřít se něčemu, co už dávno známe z dětství – radost z tvoření bez cíle. Kreativní terapie nejsou zázračnou pilulkou, ale v mnoha případech umí být přirozeným a bezpečným mostem zpět k sobě. Pokud si nejste jisti, kde začít, zkuste dnes večer vzít papír a pastelky, nechte ruku kreslit, co vás napadne a sledujte, co to udělá s vaší náladou. Někdy je právě v těchto jednoduchých krocích ukrytý klíč k větší pohodě i sebepoznání.