Zdraví našich střev je křižovatkou, kde se setkává tělesné a duševní zdraví. V současném světě plném stresu a toxických látek je péče o střevní mikrobiom klíčová pro udržení rovnováhy v těle i mysli.
Naše střeva obsahují biliony bakterií, které ovlivňují nejen naše trávení, ale i imunitní systém a náladu. Naučíme se, jaké kroky podniknout, abychom podpořili prospěšné bakterie a tím pomohli svému tělu fungovat na nejvyšší úrovni.
Význam střevního zdraví
Naše tělo je složitý ekosystém, ve kterém střeva hrají zásadní roli. Tyto orgány, obývané biliony mikroorganismů, přispívají nejen k trávení, ale mají také přímý vliv na náš imunitní systém a celkové duševní zdraví. Například nedávné studie ukazují, že lidské střevo může obsahovat až 100 trilionů mikroorganismů, které dohromady váží zhruba dva kilogramy. Tento komplexní mikrobiom se skládá z bakterií, virů, plísní a dalších organismů, které pomáhají rozkládat potravu, vstřebávat živiny a chránit tělo před patogeny.
První linii obrany představují zdravá střeva, která fungují jako bariéra proti škodlivým látkám a mohou zmírnit zánětlivé procesy v těle. Posílení této bariéry dosáhneme konzumací správných druhů potravin, které podporují růst prospěšných bakterií. Bylo prokázáno, že pravidelná konzumace probiotik a prebiotik zlepšuje rovnováhu mikrobiomu a podporuje silný imunitní systém. Odborníci doporučují zařazovat do stravy fermentované potraviny jako jogurt, kefír, kysané zelí, které jsou přirozeným zdrojem prospěšných bakterií.
"Správné fungování střev je klíčové pro udržení tělesné i duševní pohody," uvádí doktor John Myers, známý odborník na výživu a mikrobiom.
Kromě vlivu na imunitu mají střeva také přímý vliv na náš mozek. Jejich zdraví může ovlivnit hladinu neurotransmiterů, jako je serotonin, který se podílí na regulaci nálady a emocí. Až 90 % tohoto "šťastného" chemikálu je produkováno právě ve střevech. Pokud je střevní mikroflóra narušena, může to vést ke změnám v produkci neurotransmiterů a mít za následek různé psychické problémy jako úzkost nebo deprese. Dodržování zásad zdravé výživy, pravidelný pohyb a dostatečný odpočinek může pomoci udržet zdravá střeva a tím i lepší psychickou rovnováhu.
[Zde může být součásti textu tabulka s daty o vlivu probiotik na zdraví: Např. studie prokazující snížení rizika infekcí o určité % při pravidelném užívání probiotik]
Alternativně, je zde možnost zahrnout více příkladů nebo studií, které by mohly podpořit tyto informace. Zajímavou informací je, že dlouhodobý stres může negativně ovlivnit střevní bariéru a způsobit tak zvýšenou propustnost střev, což umožňuje toxinům a bakteriím proniknout do krve. Řešení jsou jednoduchá, ale efektivní: použití technik, které snižují stres, může přispět k udržení zdravého střevního systému. To zahrnuje například praktikování jógy, meditace nebo pravidelný odpočinek, což jsou činnosti, které mohou pomoci obnovit zdravou střevní flóru a tím i optimální stav imunity.
Probiotika a Prebiotika
Střevní mikrobiom je domovem rozsáhlého společenství mikroorganismů, z nichž většina je pro naše zdraví blahodárná. Udržení rovnováhy mezi těmito mikroorganismy je klíčovým faktorem k dosažení optimálního střevního zdraví. Probiotika a prebiotika hrají v tomto procesu zásadní roli.
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mají pozitivní vliv na zdraví svého hostitele, pokud jsou užívány v adekvátním množství. Najdeme je například v fermentovaných potravinách jako jsou jogurty, kefíry, kysané zelí nebo kimchi. Tyto přátelské bakterie pomáhají vyvažovat střevní mikroflóru, potlačovat škodlivé bakterie a zlepšovat vstřebávání živin. Mnohé studie potvrzují, že pravidelná konzumace probiotik může zlepšit trávení, posílit imunitu a mít pozitivní vliv na naši náladu díky produkci neurotransmiterů.
Studie publikovaná v časopise Gastroenterology uvádí: "Probiotika mohou snižovat četnost střevních obtíží až o 40 % u jedinců trpících častými zažívacími problémy."
Na druhé straně máme prebiotika, což jsou neživé složky potravy – většinou se jedná o vlákninu – které stimulují růst a aktivitu jistých mikroorganismů v tlustém střevě. Prebiotika najdeme v potrave jako jsou česnek, cibule, banány a celozrnné obiloviny. Důležité je vědět, že prebiotika nejsou pro naše tělo přímým zdrojem energie, ale slouží jako potrava pro probiotické bakterie, čímž podporují jejich přežití a efektivitu.
Zařadit do stravy výživu bohatou na probiotika a prebiotika je jedna z nejlepších cest k podpoře střevního zdraví. Lékaři často radí nejen přidat fermentované potraviny, ale také zabezpečit dostatek vlákniny pro růst prospěšných bakterií. Některé výzkumy naznačují, že správně vyvážený mikrobiom může dokonce pomoci s regulací tělesné hmotnosti a snížením rizika chronických onemocnění, jako je cukrovka nebo kardiovaskulární choroby. Jíst vědomě - s ohledem na střevní zdraví - se tedy vyplatí na více frontách.
Strava podporující střeva
Pro správné fungování našich střev je nezbytné zaměřit se na stravu, která je bohatá na různé druhy prebiotik. Prebiotika jsou složky potravy, které nepodléhají trávení a zůstávají až do tlustého střeva, kde podporují růst zdravých bakterií. Mezi potraviny bohaté na prebiotika patří například česnek, cibule, pór, chřest a celozrnné produkty. Přidáním těchto potravin do každodenní stravy můžete přirozeným způsobem zlepšit své střevní zdraví.
Kromě prebiotik hraje důležitou roli také příjem probiotik. Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mají pozitivní vliv na naše střeva a celkové zdraví. Často se nacházejí v fermentovaných potravinách, jako je jogurt, kefír, kysané zelí a kimchi. Tyto potraviny nejen že poskytují dobré bakterie, ale i přispívají ke zlepšení imunity a lepšímu trávení. Existují dokonce studie, které naznačují, že pravidelné konzumace probiotik může snížit riziko určitých onemocnění trávicího traktu.
Důležitost vlákniny
Další důležitou složkou stravy podporující střevní zdraví je vláknina. Existují dva typy vlákniny – rozpustná a nerozpustná. Rozpustná vláknina, kterou najdete v ovse, bobulovinách a luštěninách, pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a zlepšuje činnost srdce. Nerozpustná vláknina, obsažená v celozrnném pečivu a zelenině jako mrkev a špenát, napomáhá pohybu ve střevech. Obojí je prospěšné pro dobrý stav střev, protože přispívají k pravidelnému vyprazdňování, které je klíčové pro vyplachování toxinů z těla.
Někteří odborníci dokonce doporučují stravu s vysokým obsahem vlákniny pro snížení rizika vzniku divertikul, hemoroidů a zánětlivých střevních onemocnění. Dle údajů Světové zdravotnické organizace může zvýšení příjmu vlákniny také přispívat ke snížení rizika některých druhů rakoviny. Doporučený denní příjem vlákniny činí kolem 25-30 gramů, ovšem většina populace se k této hranici ani nepřibližuje.
"Vláknina je neocenitelná pro lidské zdraví. Její dostatek může být jedním z klíčů k dlouhověkosti," říká renomovaný výživový odborník Dr. Michael Stein z University of California.
Abychom dosáhli toho správného balancu mezi probiotiky, prebiotiky a vlákninou, je důležité plánovat a promýšlet, co konzumujeme. Často také pomáhá zahrnout do jídelníčku pestrou škálu barevných druhů ovoce a zeleniny, které k nám přinesou potřebné vitamíny a minerály. Takové kroky nejenže podpoří střevní zdraví, ale také nám dodají energii pro zvládání každodenních výzev.
Vliv na duševní zdraví
Není náhodou, že o našem bříšku často mluvíme jako o druhém mozku. Vědci objevili úzké spojení mezi našimi střevy a mozkem, známé jako os střev-mozek. Toto spojení může ovlivnit naši náladu, úzkost, a dokonce i kognitivní funkce. Přenos signálů mezi střevy a mozkem probíhá díky obrovskému množství nervů a mimořádně rozvětvenému systému známému jako bloudivý nerv, což činí naše střeva jedním z nejaktivnějších hormonálních orgánů v těle. Když naše střevo produkuje neurotransmitery, jako je serotonin, může výrazně ovlivňovat naše duševní rozpoložení. Přibližně 90 % serotoninu je produkováno a uchováváno ve střevech, což je důkaz, že zdravá střeva jsou klíčem k dobré náladě.
Podle doktora Michaela Gershona, který napsal knihu 'The Second Brain', je důležité se o mikrobiom starat, abychom zlepšili naše duševní a emocionální zdraví.
Zdravý střevní mikrobiom obsahuje vyváženou směs různých druhů bakterií. Porucha v této rovnováze může vést ke stavu známému jako dysbióza, který bývá spojován s problémy jako deprese nebo úzkost. Studie ukazují, že lidé s těmito psychickými poruchami mohou mít snížené množství určitých prospěšných bakterií. Jíst potraviny bohaté na „dobré“ bakterie nebo užívat probiotika může být účinný způsob, jak podpořit rovnováhu ve střevech a tím zlepšit pesticidní zdraví i duševní pohodu.
Ve světle těchto objevů nabírá pojem 'jsi to, co jíš' nový význam. Stimulační probiotika a prebiotika, které nalezneme v potravinách jako je kefír, kysané zelí nebo kimči, mohou pomoci modifikovat střevní flóru a zlepšit duševní zdraví. K tomu přidáním většího množství vlákniny z ovoce, zeleniny či celozrnných produktů, podpoříme nejen trávení, ale i pozitivní smýšlení. Doporučuje se vyhnout nadměrnému množství zpracovaných potravin, které mohou narušit střevní ekosystém a přispět k psychickým potížím.
Střevní zdraví přímo ovlivňuje také náš spánek. Nekvalitní střevo může vést ke špatné kvalitě spánku, což dál ovlivňuje naši duševní pohodu. Existuje tedy bludný kruh mezi špatným střevním zdravím a problémy se spánkem, které doplňují stres a úzkost. Pro zlepšení spánku a střevního zdraví vědci doporučují dodržovat pravidelný čas spánku, snížit kofein a zvýšit příjem magnézia a vápníku, které podporují relaxaci a spánek. Takovým přístupem můžeme komplexně podpořit jak naše fyzické, tak duševní zdraví.
Napsat komentář
Odeslat komentář